|
|
Epigenetická dědivost ovlivňující chovaní následujících generací a její zvratnost během ontogeneze
Freisingerová, Kateřina ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Švorcová, Jana (oponent)
Cílem této práce je zaměřit se na možné mechanismy přenosu změn, které jsou podmíněny epigenetickými modifikacemi, které by mohly ovlivnit specifické chování a fenotyp u potomků. Dědivost může být vedena jak přes maternální, tak paternální linii. Lze ji rozdělit do dvou odlišných skupin přenosu, a to intragenerační a transgenerační. Tato práce se zaměřuje na možné mechanismy transgeneračního přenosu. Epigenetické mechanismy vedoucí k navození změn fenotypu organismu spočívají v ovlivnění regulace čtení DNA, a to přes několik úrovní, jako je methylace DNA, chemické úpravy, acetylace a jiné posttranslační modifikace, a hlavně nekódující RNA molekuly. Dnes je již známo nespočet studií, které se zabývají vysvětlením těchto molekulárních procesů zprostředkovaných enviromentálními vlivy. Známé jsou mateřská péče, chemikálie nebo traumatické zážitky. Existují příklady traumatických enviromentálních vlivů, u kterých lze pozorovat fyziologické změny regulace HPA osy s následnou změnou v expresi genů pro tzv. depresivní a úzkostlivý fenotyp. Většina experimentů se zaměřením na epigenetický přenos je prováděna převážně na hlodavčích modelech. Existují ale i studie, pozorující tento fenomén u lidí. Ty jsou často zkoumány z pohledu ovlivnění přes potravní deprivace těhotných žen, farmakologických látek (některá...
|
|
|
Mechanismy prezentace antigenu v etiopatogenezi celiakie.
Hudec, Michael ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Slavčev, Antonij (oponent)
1 ABSTRAKT Celiakie (CeD) je chronické autoimunitní onemocnění, které se rozvíjí jako odpověď imunitního systému na přítomnost lepku (glutenu) v tenkém střevě. CeD se projevuje nejen klasickými střevními příznaky: bolest břicha, obstipace nebo diarrhea, ale i celkovými méně běžnými příznaky: anémie, osteoporóza, psychiatrické poruchy či poruchy menstruačního cyklu. HLA rizikové alely predisponující ke vzniku celiakie jsou HLA-DQ2 (DQA1*05:01 / DQB1*02:01) a HLA-DQ8 (DQA1*03:01 / DQB1*03:02). Další polymorfismy asociované s celiakií ležící mimo HLA lokus (6p21.3) se nacházejí v oblastech 5q32 a 19p13, avšak s neobjasněnou souvislostí s rozvojem CeD. Glykoproteiny HLA II. třídy jsou exprimovány na buňkách prezentujících antigen (APC), mezi které patří dendritické buňky, makrofágy a B lymfocyty. Jedním z několika možných prekurzorů dendritických buněk jsou monocyty, které cirkulují v krevním řečišti. Odchylky ve frekvenci intermediárních monocytů jsou přímo asociovány s autoimunitními onemocněními, jako jsou Crohnova choroba či revmatoidní artritida. Je známo, že monocyty pacientů s CeD reagují na přítomnost glutenu prozánětlivě. Z toho lze vyvodit, že v případě CeD vzniká odpověď na gluten dříve, než aktivací T lymfocytů specifických na gluten. Konvenční způsob přímé interakce imunitních buněk je dnes...
|
|
|
Molecular events associated with resistance to tyrosine kinase inhibitors in leukemia cells.
Hrdinová, Tereza
Chronická myeloidní leukémie (CML) je myeloproliferativní onemocnění hematopoézy charakterizované expresí konstitutivně aktivní tyrozin kinázy BCR-ABL. Ačkoli vývoj tyrozin kinázových inhibitorů (TKI) jako je imatinib zásadním způsobem zefektivnil léčbu CML, u určité skupiny pacientů vzniká rezistence na TKI léky. Nejčastější příčinou rezistence jsou bodové mutace v genu BCR ABL1, méně pak i další na mutaci nezávislé mechanismy. Růst rezistentních CML buněk v přítomnosti TKI léků je důsledkem adaptivních změn v jejich metabolismu. Rezistence může být udržována vnějšími signály, mezi nimiž sehrávají důležitou roli exozomy, malé membránové vezikuly uvolňované (rezistentními) buňkami. Cílem této práce bylo proteomicky charakterizovat dvě buněčné linie CML (senzitivní a rezistentní na imatinib) a také exozomy, produkované rezistentními buňkami. Identifikace metabolických drah esenciálních pro růst rezistentních buněk v prostředí imatinibu umožňuje zacílit jejich metabolismus klinicky dostupnými léky, což nabízí potenciál pro jejich využití v (personalizované) léčbě. Proteomickou analýzou exozomů z rezistentních buněk lze identifikovat specifické povrchové membránové proteiny využitelné jako klinicky relevantní diagnostické markery rezistence na imatinib. Pro tyto účely byly vyvinuty a analyzovány dvě...
|
|
|
Role mikrovezikulů a exozomů v reprodukci savců
Straková, Johana ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Mikrovezikuly a exozomy jsou extracelulární váčky o velikostech v řádu nanometrů odvozené od buněčných membrán. Díky schopnosti přenosu proteinů, lipidů a RNA jsou v současné době mikrovezikuly a exozomy považovány za obvyklý způsob komunikace somatických buněk. Mikrovezikuly a exozomy byly detekovány v reprodukčních orgánech samců a samic savců, kde zprostředkovávají transport molekul mezi buňkami a podporují tak jejich komunikaci v rámci fyziologických i patologických procesů. Signalizace prostřednictvím mikrovezikulů a exozomů se uplatňuje při procesech maturace spermií, které tyto váčky obohacují o molekuly potřebné pro dosažení motility a schopnosti oplození. Stejně tak při dozrávání oocytu mikrovezikuly podporují komunikaci mezi buňkami folikulu a jeho růst. Při oplození molekuly transportované mikrovezikuly napomáhají kapacitaci a akrozomální reakci a po splynutí gamet podporují vyvíjející se embryo a následně jeho implantaci do dělohy. Hlavní náplní této bakalářské práce je diskuse role mikrovezikulů a exozomů v jednotlivých procesech v savčí reprodukci od maturace spermií a vajíček po úspěšné oplození a implantaci embrya. Podstatná část práce je věnována představení molekul transportovaných mikrovezikuly a exozomy mezi buňkami a diskusi jejich funkce v rámci reprodukčních procesů. Klíčová...
|
|
|
Molecular events associated with resistance to tyrosine kinase inhibitors in leukemia cells.
Hrdinová, Tereza ; Vyoral, Daniel (vedoucí práce) ; Klener, Pavel (oponent) ; Holoubek, Aleš (oponent)
Chronická myeloidní leukémie (CML) je myeloproliferativní onemocnění hematopoézy charakterizované expresí konstitutivně aktivní tyrozin kinázy BCR-ABL. Ačkoli vývoj tyrozin kinázových inhibitorů (TKI) jako je imatinib zásadním způsobem zefektivnil léčbu CML, u určité skupiny pacientů vzniká rezistence na TKI léky. Nejčastější příčinou rezistence jsou bodové mutace v genu BCR ABL1, méně pak i další na mutaci nezávislé mechanismy. Růst rezistentních CML buněk v přítomnosti TKI léků je důsledkem adaptivních změn v jejich metabolismu. Rezistence může být udržována vnějšími signály, mezi nimiž sehrávají důležitou roli exozomy, malé membránové vezikuly uvolňované (rezistentními) buňkami. Cílem této práce bylo proteomicky charakterizovat dvě buněčné linie CML (senzitivní a rezistentní na imatinib) a také exozomy, produkované rezistentními buňkami. Identifikace metabolických drah esenciálních pro růst rezistentních buněk v prostředí imatinibu umožňuje zacílit jejich metabolismus klinicky dostupnými léky, což nabízí potenciál pro jejich využití v (personalizované) léčbě. Proteomickou analýzou exozomů z rezistentních buněk lze identifikovat specifické povrchové membránové proteiny využitelné jako klinicky relevantní diagnostické markery rezistence na imatinib. Pro tyto účely byly vyvinuty a analyzovány dvě...
|
|
|
Role exozomů v progresi, diagnostice a léčbě mozkových nádorů
Vaníková, Lucie ; Zíková, Martina (vedoucí práce) ; Lacina, Lukáš (oponent)
Nedávné studie potvrdily význam extracelulárních vezikulů, zejména exozomů, při vývoji mnoha vážných onemocnění. Značná pozornost byla věnována především vlivu exozomů na biologické děje rámci nádorových onemocnění mozku. Exozomy zprostředkovávají mezibuněčnou komunikaci v mikroprostředí nádoru transportem biomolekul. Nejčastěji přenášejí různé druhy ribonukleových kyselin, konkrétně například microRNAs, které v cílových buňkách ovlivňují signální dráhy související s růstem nádoru. Exozomy hrají proto významnou roli v proliferaci a diferenciaci nádorových buněk, v tvorbě táz a v rezistenci nádoru vůči chemoterapii nebo záření. Vzhledem k jejich malé velikosti mohou exozomy procházet hematoencefalickou bariérou, a tak podporovat progresi nádoru. Předmětem bakalářské práce je shrnutí současných poznatků o roli exozomů v progresi, diagnostice a léčbě mozkových nádorů.
|
|
|
Study of exosomes as drug delivery system in therapy of glioblastoma
Tomášková, Lucia ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Macháček, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Lucia Tomášková Školiteľ: prof. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Názov diplomovej práce: Štúdium exozómov ako systému transportu liečiv pri liečbe glioblastómu Ochorenia centrálneho nervového systému patria medzi najzávažnejšie choroby postihujúce človeka. Ovplyvňujú život nie len samotného pacienta, ale aj jeho okolia. Preto ich terapia, či už na úrovni úplného vyliečenia alebo zmiernenia sprevádzajúcich symptómov, je výzvou vedeckého bádania. V našom výskume sme sa zamerali na multiformný glioblastóm, rakovinu mozgu zatiaľ nevyliečiteľnú. Hlavným úskalím pri terapii je prekonanie hematoencefalickej bariéry. Exozómy ako telu prirodzené nanovezikuly sa ukázali ako vhodným systémom na doručenie liečiv do mozgového tkaniva. Náš výskum ukázal, že vhodnou metódou dokážeme získať dostatok kvalitných exozómov z makrofágov a veľmi efektívne ich naplniť protinádorovými látkami paklitaxelom, doxorubicínom a temolozidom, pričom takto doručené látky vykazujú vyššiu účinnosť a menej vedľajších účinkov ako voľná forma.
|
|
|
Protein Rab-2A: jeho lokalizace a funkce v lidských spermiích a fertilizaci
Sadílková, Lucie ; Postlerová, Pavla (vedoucí práce) ; Lánská, Eva (oponent)
Protein Rab-2A patří do Rab rodiny monomerních G-proteinů podílejících se na regulaci intracelulárního vezikulárního transportu. Přestože bylo publikováno několik studií popisující roli proteinu Rab-2A v savčích spermiích, přesná lokalizace ani funkce tohoto proteinu v samčích gametách nebyly dosud plně pochopeny. V předkládané diplomové práci jsme za využití protilátky 5C5, vytvořené Laboratoří reprodukční biologie, jako první popsali přítomnost Rab-2A v lidských spermiích. Protilátkou 5C5 se nám v lyzátu lidských spermií podařilo identifikovat několik izoforem Rab-2A o molekulových hmotnostech 26, 24, 22 a 18 kDa, jejichž identita byla potvrzena analýzou hmotnostní spektrometrie. Rab-2A jsme pomocí metody nepřímé imunofluorescence lokalizovali v oblasti akrozomu ejakulovaných i kapacitovaných spermií, odkud protein v průběhu akrozomální reakce odchází. Dále jsme zjistili sníženou hladinu proteinu Rab-2A u spermií od pacientů s různými patologiemi ejakulátu. Na základě studií popisující roli Rab-2A v biogenezi akrozomu a přítomnost Rab-2A v perinukleární théce býčích spermií, jsme se pokusili o detekci Rab-2A v této proteinové vrstvě také u lidských spermií. Zvolená metoda však zřejmě není využitelná pro lidské spermie a izolace se nezdařila. Dále jsme prokázali přítomnost Rab-2A v sekrečních...
|
|
|
Study of exosomes as drug delivery system in therapy of glioblastoma
Tomášková, Lucia ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Macháček, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Lucia Tomášková Školiteľ: prof. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Názov diplomovej práce: Štúdium exozómov ako systému transportu liečiv pri liečbe glioblastómu Ochorenia centrálneho nervového systému patria medzi najzávažnejšie choroby postihujúce človeka. Ovplyvňujú život nie len samotného pacienta, ale aj jeho okolia. Preto ich terapia, či už na úrovni úplného vyliečenia alebo zmiernenia sprevádzajúcich symptómov, je výzvou vedeckého bádania. V našom výskume sme sa zamerali na multiformný glioblastóm, rakovinu mozgu zatiaľ nevyliečiteľnú. Hlavným úskalím pri terapii je prekonanie hematoencefalickej bariéry. Exozómy ako telu prirodzené nanovezikuly sa ukázali ako vhodným systémom na doručenie liečiv do mozgového tkaniva. Náš výskum ukázal, že vhodnou metódou dokážeme získať dostatok kvalitných exozómov z makrofágov a veľmi efektívne ich naplniť protinádorovými látkami paklitaxelom, doxorubicínom a temolozidom, pričom takto doručené látky vykazujú vyššiu účinnosť a menej vedľajších účinkov ako voľná forma.
|
|
|
First-trimester screening of pregnancy-related complications using plasma exosomal C19MC microRNAs
Špačková, Kamila ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Těhotenské komplikace jako gestační hypertenze, preeklampsie, fetalní růstová restrikce, gestační diabetes mellitus, spontánní předčasný porod a předčasná ruptura plodových obalů mohou mít vážné následky jak pro matku, tak pro dítě. tudíž v porodnictví velmi žádaným cílem. Objev cirkulujících microRNA v mateřské plazmě otevřel v tomto oboru nové možnosti. MicroRNA jsou krátké, nekódující, 21 až 23 nukleotidy dlouhé, jednořetězcové RNA, jejichž ní funkcí je regulace genové exprese. V placentě se během těhotenství exprimují jak běžné, tak unikátní miRNA, mezi nimi i miRNA z klastru C19MC. Některé z těchto miRNA vykazují v souvislosti s určitými těhotenskými komplikacemi změny v expresním profilu. Tato práce popisuje plazmatické exozomální profily šesti miRNA z klastru C19MC (miR prvním trimestru, u kterých se následně projevily těhotenské komplikace a srovnává je s ily u pacientek s normálním těhotenstvím.
|
host ::
RSS.